Základní škola Blansko, Erbenova 13
IČO: 49464191
Klasifikační řád
Platnost: 31.8.2009
Účinnost: 31.8.2009
Mgr. Věra Gottwaldová
ředitelka školy
I.
Úvodní
ustanovení
II.
Zásady
hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků
III.
Podklady
pro hodnocení žáků
IV.
Sebehodnocení
žáků
V.
Hodnocení
žáků na vysvědčení
VI.
Dílčí hodnocení
žáků, celkové hodnocení žáků
VII.
Komisionální
přezkoušení
VIII.
Opravné
zkoušky
IX.
Klasifikační
stupně prospěchu žáků v 1.- 5. ročníku
X.
Klasifikační
stupně prospěchu žáků v 6.- 9. ročníku
XI.
Hodnocení
chování žáků ve škole a na akcích organizovaných školou
XII.
Výchovná
opatření
XIII.
Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami
XIV.
Hodnocení
žáků mimořádně nadaných
XV.
Slovní
hodnocení
XVI.
Doporučené
počty známek
XVII.
Vysvědčení
XVIII. Výstupní hodnocení
I. Úvodní ustanovení
Klasifikační řád Základní školy Blansko, Erbenova 13 je
zpracován na základě platných předpisů a je závazný pro všechny pedagogické
pracovníky školy.
1.
Zákon č. 561/2004 Sb.o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném
znění
2.
Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a
některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění
3.
Vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a
studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů
mimořádně nadaných, v platném znění
II. Zásady
hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků
1. Hodnocení výsledků vzdělávání a
chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů
formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů. Provádí se průběžně po celý školní rok, zpravidla ve
vyučovacích hodinách nebo při
činnostech, které s výukou bezprostředně souvisejí. Poskytuje
žákovi zpětnou vazbu – informaci o
tom, jakých dosáhl znalostí,
dovedností a individuálního pokroku, ale také o tom, kde se dopouští chyb a jak má dále
postupovat v procesu efektivního učení. Proto je důležité, aby hodnocení
bylo jednoznačné, srozumitelné, adresné, srovnatelné s předem stanovenými
kritérii, všestranné a doložitelné.
Základní formou hodnocení výsledků
vzdělávání žáka v průběhu školního roku a na vysvědčení je klasifikační
stupeň – známka. U žáka s vývojovou
poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení (případně o
kombinaci klasifikace a slovního
hodnocení) na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Škola převede slovní
hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě
přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této
školy nebo zákonného zástupce žáka. Pro účely přijímacího řízení ke střednímu
vzdělávání se převede slovní hodnocení do klasifikace.
2. Žáci jsou hodnoceni ze všech
vyučovacích předmětů učebního plánu příslušného ročníku a z chování. Při
hodnocení žáků vychází učitel z požadavků stanovených učebními osnovami,
uplatňuje přiměřenou náročnost s ohledem na věkové zvláštnosti žáků a u
žáků se speciálními vzdělávacími potřebami přihlédne k charakteru
postižení nebo znevýhodnění. Učitel je povinen na začátku školního roku seznámit
žáky se zásadami hodnocení individuálních výsledků žáka ve svém předmětu a
stanovit kritéria pro hodnocení různých forem týmové práce. Třídní učitel
seznámí žáky na začátku školního roku se zásadami hodnocení chování.
3. Pro potřeby hodnocení se vyučovací
předměty dělí do dvou skupin:
a) předměty s převahou teoretického
zaměření a praktických činností
b) předměty s převahou výchovného
zaměření
Předměty s převahou
teoretického zaměření a praktických činností: český jazyk a literatura, anglický jazyk, matematika, informatika,
dějepis, fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis, pracovní činnosti, prvouka,
vlastivěda, přírodověda, německý jazyk, ruský jazyk, cvičení z matematiky,
praktika z matematiky, konverzace v anglickém jazyce, informační a komunikační technologie, digitální
technologie, aplikovaná informatika, matematicko-fyzikální praktika, seminář
z českého jazyka, cvičení z českého jazyka, literární seminář.
Předměty s převahou
výchovného zaměření: občanská výchova, rodinná výchova, výchova ke zdraví,
hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova, sportovní hry.
Hodnotící kritéria pro
vyučovací předměty, skupiny předmětů a ročníky jsou podrobně rozpracována
v kapitolách IX. a X. Kromě nich se
pro jednotlivé stupně prospěchu uplatňují společná hodnotící kritéria, která
vyjadřují kvalitu naplňování výstupů vyučovacích předmětů, úroveň komunikačních
dovedností žáka, jeho zapojení do týmové práce a schopnost sebehodnocení a
vzájemného hodnocení.
stupeň 1 – výborný
Žák naplňuje výstupy předmětu ve
výborné kvalitě, vyjadřuje se výstižně a kultivovaně, účinně se zapojuje do
diskuze, je aktivní a tvořivý při týmové spolupráci, je téměř vždy schopen
sebehodnocení a hodnocení ostatních spolužáků.
stupeň 2 – chvalitebný
Žák naplňuje výstupy předmětu ve
velmi dobré kvalitě, vyjadřuje se vesměs výstižně a kultivovaně, zapojuje se do diskuze, téměř vždy aktivně
spolupracuje v týmu, je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení
ostatních spolužáků.
stupeň 3 – dobrý
Žák naplňuje výstupy předmětu
v průměrné kvalitě, ne vždy výstižně
a kultivovaně se vyjadřuje, částečně se zapojuje do diskuze, je méně
aktivní při týmové spolupráci a jeho působení je přínosné v menší míře, ne
vždy bývá schopen sebehodnocení a
hodnocení ostatních spolužáků.
stupeň 4 – dostatečný
Žák naplňuje výstupy předmětu se
značnými obtížemi a v podprůměrné kvalitě, má závažnější nedostatky ve
výstižnosti a kultivovanosti vyjadřování, velmi málo se zapojuje do diskuze,
práce v týmu se pouze účastní bez výraznějšího přínosu, jen málokdy je
schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních spolužáků.
stupeň 5 – nedostatečný
Žák nenaplňuje výstupy předmětu,
má závažné nedostatky ve výstižnosti a kultivovanosti vyjadřování, nezapojuje se
do diskuze, nespolupracuje v týmu, není schopen sebehodnocení a hodnocení
ostatních spolužáků.
4. Kritéria pro jednotlivé stupně
prospěchu jsou stanovena především pro celkové hodnocení. Pokud se pří dílčím
hodnocení využívá i jiných kritérií, musí s nimi být žák předem seznámen.
Celkové hodnocení se realizuje prostřednictvím vysvědčení na konci prvního a
druhého pololetí školního roku.
5.
V případě pochybnosti
o správnosti hodnocení
žáka na konci prvního nebo druhého
pololetí se
postupuje v souladu s ustanovením § 52 odst. 4
zákona č. 561/2004 Sb.,
v platném znění.
6. Opravné
zkoušky se řídí ustanovením §
53 zákona č. 561/2004 Sb., v platném znění.
III. Podklady pro hodnocení žáků
Podklady pro hodnocení žáků získává učitel zejména těmito
formami:
a)
soustavným sledováním práce žáka ve vyučování a jeho
připravenosti na výuku
b)
různými druhy zkoušek – ústní, písemné, grafické,
praktické, pohybové
c)
kontrolními písemnými pracemi
d)
analýzou výsledků činnosti žáka
e)
konzultacemi s ostatními vyučujícími, výchovným
poradcem a pracovníky pedagogicko-psychologické poradny (případně jiného
odborného pracoviště)
f)
rozhovory se žákem a jeho zákonnými zástupci
g)
sledováním individuálního pokroku žáka
h)
hodnocením zapojení, tvořivosti a samostatnosti při
týmové práci, schopnosti žáka popsat problém a hledat jeho řešení
i)
využitím sebehodnocení žáka a hodnocení jeho práce
skupinou
Při
hodnocení žáka sleduje učitel zejména
a)
v jaké míře si žák osvojuje klíčové kompetence
potřebné pro jeho další vzdělávání
a budoucí profesní uplatnění
b)
v jaké kvalitě naplňuje výstupy jednotlivých
vyučovacích předmětů, jak pevně a trvale si osvojuje poznatky důležité pro
pochopení dalšího učiva, zda projevuje zájem o obohacování svých znalostí a
dovedností
c)
jak žák dovede používat získané vědomosti a
dovednosti při řešení problémů
a praktických situací
d)
jak žák umí srozumitelně, výstižně a kultivovaně
formulovat své myšlenky, na jaké úrovni jsou jeho písemné a grafické projevy,
jak tvořivě rozvíjí své osobní předpoklady
e)
jak se u žáka projevují rysy samostatného myšlení,
zda chápe souvislosti a dokáže poznatky
z různých vzdělávacích oblastí propojovat do širších celků
f)
jak žák využívá vhodné postupy pro efektivní učení,
jak dovede vyhledávat a
zpracovávat informace a pracovat s informačními zdroji
g)
jak žák přijímá a chápe mravní hodnoty, zákony a společenské normy,
respektuje přesvědčení ostatních lidí, jaký má vztah k národním tradicím a
národní kultuře, k svému domovu, k přírodě, k životnímu
prostředí, jak dovede pečovat o své zdraví
h)
jak žák spolehlivě a odpovědně plní své povinnosti,
zda dovede účinně spolupracovat, být vstřícný a tolerantní ke spolužákům,
dodržovat pravidla kulturního chování a lidského soužití a kultivovaně
hodnotit svou vlastní práci i práci ostatních spolužáků
Učitel provádí hodnocení žáků
průběžně po celý školní rok, zpravidla ve vyučovacích hodinách nebo
při činnostech, které s výukou bezprostředně souvisejí.
Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne
rovnoměrně na celý školní rok.
Stupeň prospěchu žáka
v jednotlivých předmětech vyjadřuje kvalitu práce a učební výsledky, jichž
žák dosáhl. Nesmí být proto nástrojem represe vůči žákům neukázněným. Při
hodnocení žáka se doporučuje brát ohled na jeho případnou předchozí
nepřítomnost ve škole z důvodu nemoci nebo v jiných odůvodněných
případech.
U žáka, který po dobu nemoci či
lázeňského léčení navštěvoval školu při nemocničním nebo lázeňském zařízení a
byl tam hodnocen, se po návratu přihlédne k hodnocení v těch předmětech,
ve kterých byl hodnocen.
Na konci prvního a druhého
pololetí, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé jednotlivých
předmětů stupeň prospěchu žáka do katalogových listů a připraví návrhy na
hodnocení v náhradním termínu a na opravné zkoušky.
Hodnocení žáka v prvním a
druhém ročníku by mělo mít charakter motivační s důrazem na snahu, píli a
morálně volní vlastnosti žáka. S přibývajícím věkem žáka, zejména pak na
druhém stupni, vyjadřuje stupeň prospěchu objektivní míru zvládnutí učiva a
dovedností v jednotlivých předmětech.
IV. Sebehodnocení žáků
Důležitou součástí hodnocení je sebehodnocení žáků, ke
kterému jsou žáci postupně vedeni. Jejich zapojování do procesu hodnocení je
vede k přijímání zodpovědnosti za své vzdělávání a k utváření reálných
představ o sobě, svých schopnostech, vědomostech, dovednostech a předpokladech
pro další studium a budoucí profesní uplatnění.
Vlastní hodnocení by mělo vést žáka k pozitivnímu sebepojetí a k posilování sebedůvěry. Prostřednictvím
sebehodnocení se žáci učí popisovat svou práci a její výsledky, hodnotit je
vzhledem ke stanoveným kritériím, poznat své silné a slabší stránky, posoudit svůj pokrok ve srovnání
s předcházejícími výsledky, hledat společně s učitelem příčiny
případného neúspěchu a cesty k nápravě nedostatků. Sebehodnocení zároveň učí žáka chápat práci s
chybou jako přirozenou věc v průběhu učení.
Sebehodnocení žáka se realizuje ústní nebo písemnou formou,
ve vyučovacích hodinách nebo při činnostech, které souvisejí
s výukou, průběžně po celý školní rok nebo za určité časové období.
Předpokladem spolupráce učitele a žáka při učební činnosti a
společných hodnotících aktivitách je navození dobrého sociálního klimatu,
pozitivní přístup učitele k žákům
a podpora vzájemné komunikace.
Sebehodnocení nenahrazuje hodnocení učitelem.
V. Hodnocení žáků na vysvědčení
1. Chování žáka ve škole a na
akcích pořádaných školou se hodnotí na
vysvědčení stupni:
1
- velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé
2. Výsledky vzdělávání
žáka v jednotlivých vyučovacích
předmětech a chování žáka ve
škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního
hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl
zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních
osnovách jednotlivých předmětů, k jeho vzdělávacím a osobnostním
předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků
vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke
vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení
dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak
předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
3. Výsledky vzdělávání žáka
v jednotlivých předmětech se v případě použití klasifikace hodnotí na
vysvědčení stupni prospěchu:
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 -
dobrý
4 - dostatečný
5 – nedostatečný
4. Při použití klasifikace jsou
výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou
hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména
vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách
jednotlivých předmětů, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a
k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke
vzdělání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
5. Při hodnocení žáka podle
odstavců
6. Celkové hodnocení žáka se na
vysvědčení vyjadřuje stupni:
prospěl(a) s vyznamenáním
prospěl(a)
neprospěl(a)
nehodnocen(a)
7. Žák je hodnocen stupněm
a)
prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném
z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2
– chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší
než
b)
prospěl(a), není-li v žádném z povinných
předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo
odpovídajícím slovním hodnocením
c)
neprospěl(a), je-li v některém z povinných
předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo
odpovídajícím slovním hodnocením
d)
nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit
z některého z povinných předmětů na konci prvního pololetí.
Při hodnocení prospěchu žáka ve
všech předmětech slovním hodnocením
nelze průměrný prospěch vypočítat. Na
vysvědčení se uvede celkové hodnocení, které bude adekvátní k hodnocení
žáka v povinných předmětech.
Při kombinaci klasifikačních
stupňů a slovního hodnocení se průměrný prospěch vypočítá z povinných předmětů,
z nichž byl žák na vysvědčení hodnocen klasifikačními stupni. Na vysvědčení se uvede celkové hodnocení,
které bude adekvátní k hodnocení žáka ve všech povinných předmětech.
Pokud by slovní hodnocení povinných předmětů nebylo adekvátní pro celkové
hodnocení prospěl(a) s vyznamenáním, nelze tento stupeň pro celkové hodnocení
použít.
8. Výsledky práce v zájmových
útvarech organizovaných školou se
hodnotí na vysvědčení stupni:
pracoval(a) úspěšně
pracoval(a)
9. Při hodnocení žáků, kteří
nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou
školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za
závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků
z předmětu český jazyk a literatura se na konci tří po sobě jdoucích
pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje
dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje
výkon žáka.
10. Do vyššího ročníku postoupí
žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů
s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl
uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52 odst. 6 věty
třetí zákona č. 561/2004 Sb.,
v platném znění. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně, který
již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně, který
již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch
tohoto žáka.
11. Nelze-li žáka hodnotit na
konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín,
a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou
měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani
v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
12. Nelze-li žáka hodnotit na
konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín,
a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce
září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení
navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
13. Má-li zákonný zástupce pochybnosti
o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3
pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději
však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o
přezkoumání výsledků hodnocení žáka, je-li vyučujícím žáka v daném
předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel
školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná
nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se
zákonným zástupcem žáka. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků
hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření,
posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel
školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka
stanovených školním řádem. V případě
zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad
výsledek hodnocení změní. Nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání
žáka porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode
dne doručení žádosti.
14. Žák, který plní povinnou
školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo
nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni již jednou
ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného
zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování
ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na
daném stupni již opakoval ročník.
15. Ředitel školy může žákovi,
který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl
nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování
ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených
v žádosti.
16. Při hodnocení výsledků
vzdělávání žáka, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole
nebo formou individuální výuky v zahraničí, se postupuje podle § 18 až 21
vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech
plnění povinné školní docházky, v platném znění.
VI. Dílčí hodnocení žáků, celkové
hodnocení žáků
Stupeň prospěchu žáka ve
vyučovacím předmětu určí učitel, který vyučuje danému předmětu.
V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí celkový stupeň prospěchu
za první a druhé pololetí učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě,
stanoví se celkový stupeň prospěchu rozhodnutím ředitele školy.
Učitel provádí dílčí hodnocení
výsledků žáka ve vyučovacích předmětech v průběhu prvního a druhého pololetí a celkové
hodnocení na konci každého pololetí. O dosažených výsledcích informuje žáka a
jeho zákonné zástupce prostřednictvím žákovské knížky, popřípadě jiným vhodným
způsobem. Při ústních, praktických a pohybových zkouškách sdělí žákovi výsledek
hodnocení okamžitě, při hodnocení písemných a grafických prací bez zbytečného
odkladu. O nedostatečném nebo výrazně zhoršeném prospěchu žáka informuje
pedagogickou radu a zákonné zástupce žáka. Při určování stupně prospěchu za
celé pololetí učitel hodnotí výsledky vzdělávání, jichž žák dosáhl v průběhu
celého pololetí. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru
z klasifikace za příslušné období.
Klasifikaci chování žáka navrhuje
třídní učitel po projednání s ostatními pedagogickými pracovníky a
rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě.
Celkové hodnocení výsledků
vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se
realizuje písemnou formou a vydáním vysvědčení na konci prvního a druhého
pololetí školního roku.
Třídní učitel stanoví na základě
stupňů prospěchu z povinných předmětů a
z chování celkové hodnocení žáka. Stupeň celkového hodnocení se uvádí na
vysvědčení.
VII. Komisionální přezkoušení
1.
Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen
„přezkoušení“) jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného
předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
2.
Komise je tříčlenná a tvoří ji
a)
předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím
pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel
školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy
b)
zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu
ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu
c)
přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu
nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti.
3.
Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou
žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek
přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy
sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci
žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se
žákovi vydá nové vysvědčení.
4.
O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává
součástí dokumentace školy.
5.
Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze
z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném
termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
6.
Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel
školy v souladu s učebními osnovami daného předmětu.
7.
Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat
opravnou zkoušku.
VIII.
Opravné
zkoušky
1.
Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni
dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze
dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají
opravné zkoušky.
2.
Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce
příslušného školního roku nebo v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák
může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky
jsou komisionální. Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy.
V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi
krajský úřad. Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení o
komisionálním přezkoušení.
3.
Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se
k jejímu vykonání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel
školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září
následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího
ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
4.
V odůvodněných případech může krajský úřad
rozhodnout o konání opravné zkoušky na jiné základní škole. Zkoušky se na
žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
IX. Klasifikační stupně prospěchu žáků v 1. – 5. ročníku
Český jazyk
stupeň 1 – výborný
§
žák se vyjadřuje
srozumitelně a výstižně
§
mluvnické a pravopisné jevy ovládá a správně aplikuje
§
čte s porozuměním přiměřeně náročné texty
§
písmo je úhledné, úprava velmi dobrá
§
sestaví věcně i formálně správně jednoduché ústní a
písemné sdělení
stupeň 2 – chvalitebný
§
žák se vyjadřuje
vesměs výstižně a srozumitelně
§
mluvnické a pravopisné jevy ovládá, dopouští se jen
nepodstatných chyb
§
své znalosti umí většinou správně aplikovat
v praxi
§
přiměřeně náročné texty čte s porozuměním, pouze
s drobnějšími chybami
§
písmo odpovídá vcelku platné normě, písemný projev je
estetický, bez větších nepřesností
§
sestaví jednoduché ústní a písemné sdělení bez
závažnějších chyb
stupeň 3 – dobrý
§
vyjadřování žáka není vždy dostatečně výstižné a
srozumitelné
§
žák v podstatě ovládá mluvnické a pravopisné
jevy, ale dopouští se závažnějších chyb při jejich aplikaci
§
s pomocí učitele dovede chyby opravit
§
po návodných otázkách žák
zpravidla prokazuje porozumění přiměřeně náročnému textu
§
technika psaní vykazuje nedostatky, které se
projevují nesprávnými tvary písmen
a málo úhlednou úpravou
§
jednoduché ústní a písemné sdělení dovede zpracovat a
uspořádat za pomoci učitele
stupeň 4 – dostatečný
§
žák má závažnější nedostatky ve srozumitelnosti a
výstižnosti vyjadřování
§
mluvnické a pravopisné jevy zvládá jen za pomoci učitele
a se značnými obtížemi
§
neumí samostatně uplatnit znalosti v praxi
§
projevuje jen částečné porozumění přiměřeně náročnému
textu
§
písemný projev je neuspořádaný, špatně čitelný,
neestetický, tvary písmen neodpovídají normě
§
při zpracování jednoduchého ústního a písemného
sdělení se neobejde bez pomoci učitele
stupeň 5 – nedostatečný
§
žák má závažné nedostatky ve srozumitelnosti a
výstižnosti vyjadřování
§
částečné a izolované poznatky nedokáže uplatnit ani
s pomocí učitele
§
čte jen s velkými obtížemi, bez porozumění textu
§
neovládá techniku psaní, nedokáže správně psát tvary
písmen, písmo je velmi špatně čitelné, úprava neestetická
§
ani za pomoci učitele není schopen zpracovat
jednoduché ústní a písemné sdělení
Matematika
stupeň 1 – výborný
§
žák si osvojil trvale a pevně učivo stanovené
osnovami
§
projevuje jistotu a zběhlost v provádění
numerických operací
§
samostatně řeší slovní úlohy
§
konstruktivní úlohy v geometrii řeší samostatně,
přesně a s velmi dobrou úpravou
stupeň 2 - chvalitebný
§
žák velmi dobře ovládá učivo stanovené osnovami
§
jeho znalosti a dovednosti jsou trvalého charakteru
§
numerické výpočty provádí s jistotou, jen občas
se dopouští drobných a méně závažných chyb
§
slovní a geometrické úlohy řeší převážně samostatně a
správně
§
jeho práce jsou vesměs přesné a mají úhlednou úpravu
stupeň 3 – dobrý
§
žák podstatě ovládá učivo stanovené osnovami
§
při provádění numerických operací je pomalejší
§
dopouští se chyb, které po upozornění učitelem dokáže
sám opravit
§
snadné úlohy řeší samostatně, složitější
s pomocí učitele
§
v geometrii se dopouští nepřesností, grafický
projev je méně úhledný
stupeň 4 – dostatečný
§
žák ovládá stanovené učivo jen zčásti
§
při numerických operacích je pomalý a málo pohotový
§
dopouští se četných chyb
§
bez pomoci učitele zpravidla není schopen řešit
slovní ani geometrické úlohy
§
jeho grafický projev je neuspořádaný a málo úhledný
stupeň 5 – nedostatečný
§
žák neovládá učivo předepsané osnovami, případně má
jen dílčí a izolované poznatky
§
nedokáže plnit úlohy ani s pomocí učitele
§
jeho celkové vědomosti a dovednosti nejsou na takové
úrovni, aby mohl pochopit a
zvládnout další učivo
Prvouka, přírodověda, vlastivěda,
informatika
stupeň 1 – výborný
§
žák ovládá uceleně a přesně předepsané učivo, dokáže
se v něm orientovat
§
pohotově, samostatně a tvořivě uplatňuje získané
poznatky při řešení praktických úkolů
stupeň 2 – chvalitebný
§
žák velmi dobře ovládá předepsané učivo a dokáže se v
něm orientovat
§
získané poznatky dokáže uplatnit v praxi
samostatně nebo podle pokynů učitele, občas se dopouští méně závažných chyb
stupeň 3 – dobrý
§
žák v podstatě ovládá předepsané učivo, na návodné otázky reaguje vesměs správně, dopouští se méně
závažných chyb
§
ne vždy dokáže samostatně uplatnit získané poznatky
v praxi
stupeň 4 – dostatečný
§
žák má závažné nedostatky v osvojení znalostí a
dovedností
§
dokáže získané poznatky aplikovat v praxi jen za
soustavné pomoci učitele
stupeň 5 – nedostatečný
§
žák neovládá předepsané učivo, případně má jen
částečné a izolované znalosti, které mu neumožňují zvládnout další učivo
§
nechápe souvislosti a není schopen se orientovat
v učivu ani s pomocí učitele
Anglický jazyk
stupeň 1 - výborný
§
žák správně reaguje v běžných situacích a vede jednoduchý
dialog, pohotově ovládá slovní zásobu a základní pravidla výslovnosti a stavby
vět
§
bez obtíží porozumí přiměřenému textu a vyhledá
požadovanou informaci
§
bez obtíží zvládá techniku čtení a psaní (od 3.
ročníku)
stupeň 2 – chvalitebný
§
žák vesměs správně reaguje v běžných situacích,
celkem pohotově ovládá slovní zásobu a základní pravidla výslovnosti a stavby
vět, s drobnými chybami vede jednoduchý dialog
§
bez větších obtíží porozumí přiměřenému textu a
vyhledá požadovanou informaci
§
bez větších obtíží zvládá techniku čtení a psaní (od
3. ročníku)
stupeň 3 – dobrý
§
žák reaguje méně pohotově v běžných situacích,
za pomoci učitele dovede své znalosti uplatnit v praxi, slovní zásobu a
základní pravidla výslovnosti a stavby vět v podstatě ovládá
§
dopouští se chyb při porozumění přiměřenému textu
§
dopouští se chyb při zvládání techniky čtení a psaní
(od 3. ročníku)
stupeň 4 – dostatečný
§
žák reaguje v běžných situacích s velkými
obtížemi a jen za pomoci učitele, má značné nedostatky ve slovní zásobě, stavbě
vět a výslovnosti
§
přiměřenému textu porozumí jen za soustavné pomoci
učitele
§
má závažné nedostatky v základech čtení a psaní
(od 3. ročníku)
stupeň 5 – nedostatečný
§
žák nedovede ani s pomocí učitele reagovat
v běžných situacích a porozumět přiměřenému textu, neovládá slovní
zásobu, výslovnost ani základy stavby vět
§
má jen dílčí a izolované poznatky, které mu
neumožňují zvládnout další učivo
§
jeho znalosti mu neumožňují zvládnout techniku čtení
a psaní (od 3. ročníku)
Pracovní činnosti
stupeň 1 – výborný
§
žák vykonává činnosti pohotově, samostatně a tvořivě
§
projevuje kladný vztah k práci
§
udržuje pracoviště v pořádku
stupeň 2 – chvalitebný
§
žák vykonává činnosti samostatně, bez podstatných
chyb, ale méně tvořivě a s menší jistotou
§
projevuje kladný vztah k práci a udržuje
pracoviště v pořádku
§
výsledky jeho práce mají jen drobné nedostatky
stupeň 3 – dobrý
§
žák projevuje výkyvy ve výkonnosti, v pracovním
úsilí a v udržování pořádku na pracovišti
§
potřebuje občasnou pomoc učitele při organizaci
vlastní práce
§
za pomoci učitele dokáže nedostatky ve výsledcích své
práce korigovat
stupeň 4 – dostatečný
§
žák pracuje bez zájmu a zadané úkoly plní jen za
soustavné pomoci učitele
§
málo dbá o pořádek na pracovišti
§
ve výsledcích své práce má závažné nedostatky, své
výkony se nesnaží zlepšit
stupeň 5 – nedostatečný
§
nedokáže zadané úkoly plnit ani s pomocí učitele
§
neprojevuje zájem o práci a nedbá o pořádek na
pracovišti
§
výsledky pracovní činnosti jsou nedokončené a neúplné
Tělesná výchova, výtvarná výchova,
hudební výchova
stupeň 1 – výborný
§
žák tvořivě a samostatně rozvíjí své osobní
předpoklady podle požadavků osnov
§
je aktivní, snaživý a vytrvalý
§
pracuje se zájmem
§
výsledky odpovídají jeho nadání a píli
stupeň 2 – chvalitebný
§
převážně tvořivě a samostatně rozvíjí své osobní
předpoklady podle požadavků osnov
§
většinou je aktivní a snaživý
§
jeho výkony mají jen drobné nedostatky
stupeň 3 – dobrý
§
žák nevyužívá dostatečně své schopnosti a osobní
předpoklady
§
je méně tvořivý,
aktivní a samostatný
§
projevuje malý zájem a jeho výkony jsou průměrné
stupeň 4 – dostatečný
§
žák projevuje velmi malou snahu a zájem o rozvoj svých osobních předpokladů
§
jeho výkony jsou podprůměrné a neodpovídají jeho
schopnostem
stupeň 5 – nedostatečný
§
žák neprojevuje snahu a zájem, je převážně pasivní
§
nerozvíjí své osobní předpoklady
§
výsledky jeho práce jsou neuspokojivé a neodpovídají
jeho schopnostem
X. Klasifikační stupně prospěchu žáků v 6. – 9. ročníku
Vyučovací předměty s převahou
teoretického zaměření a praktických činností
stupeň 1 – výborný
§
žák ovládá uceleně, přesně a úplně učivo předepsané
osnovami
§
samostatně a pohotově uplatňuje osvojené znalosti a
dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů a při hodnocení jevů a
zákonitostí
§
správně chápe souvislosti, v jeho myšlení se
projevuje logika a tvořivost
§
praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně a se
zájmem, bezpečně ovládá postupy a způsoby práce
§
účelně si organizuje vlastní práci, udržuje
pracoviště v pořádku
§
jeho ústní a písemný projev je správný, výstižný a
přesný
§
grafický projev je estetický a přesný
§
výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, jen občas se
dopouští nepodstatných chyb
§
je schopen samostatně vyhledat potřebné informace a
studovat vhodné texty
stupeň 2 – chvalitebný
§
žák v podstatě uceleně, přesně a úplně ovládá
učivo předepsané osnovami
§
samostatně nebo podle menších podnětů učitele
uplatňuje osvojené znalosti
a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů a při hodnocení
jevů a zákonitostí
§
správně chápe souvislosti, v jeho myšlení se
projevuje logika a tvořivost
§
praktické činnosti vykonává samostatně a se zájmem,
v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby
§
účelně si organizuje vlastní práci, udržuje
pracoviště v pořádku
§
ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve
správnosti, přesnosti a výstižnosti
§
grafický projev je estetický, bez větších nepřesností
§
kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez
podstatných nedostatků
§
je schopen samostatně nebo s menší pomocí
vyhledat potřebné informace a studovat vhodné texty
stupeň 3 – dobrý
§
žák v podstatě ovládá učivo, dopouští se ale
chyb v aplikaci osvojených poznatků při řešení teoretických a praktických
úkolů
§
jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé
§
nedostatky v ucelenosti, přesnosti a úplnosti
znalostí a dovedností si dokáže za pomoci učitele uvědomit a korigovat je
§
v praktických činnostech projevuje výkyvy ve
výkonnosti a pracovním úsilí, méně dbá o pořádek na pracovišti
§
v ústním a písemném projevu mívá závažnější
nedostatky ve správnosti a výstižnosti
§
grafický projev je méně přesný
§
v kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují
častější nedostatky
§
je schopen podle návodu učitele vyhledat potřebné informace
a studovat vhodné texty
stupeň 4 – dostatečný
§
žák má závažné nedostatky v ucelenosti,
přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných znalostí a dovedností
§
v uplatňování získaných poznatků při řešení
teoretických a praktických úkolů je nesamostatný, málo pohotový a potřebuje
stálé podněty
§
obtížně chápe souvislosti, myšlení není tvořivé
§
ústní a písemný projev má podstatné chyby ve
správnosti, přesnosti a výstižnosti
§
v praktických činnostech žák plní zadané úkoly
jen za soustavné pomoci učitele, pracuje bez zájmu, méně dbá o pořádek na
pracovišti a své výsledky se nesnaží zlepšit
§
v kvalitě výsledků jeho činnosti a
v grafickém projevu se vyskytují vážné nedostatky
§
při vyhledání potřebných informací a samostatném
studiu má žák velké těžkosti i přes pomoc učitele
stupeň 5 – nedostatečný
§
žák si požadované znalosti a dovednosti neosvojil přesně, uceleně a úplně, jeho
poznatky jsou jen dílčí a izolované, nedovede je uplatnit při řešení
teoretických a praktických
úkolů ani s pomocí učitele
§
nechápe souvislosti, neprojevuje samostatnost
v myšlení
§
v praktických činnostech nedokáže postupovat ani
s pomocí učitele, neumí si zorganizovat práci, neprojevuje o ni zájem,
nedbá o pořádek na pracovišti
§
výsledky jeho činnosti jsou nedokončené, neúplné,
nepřesné
§
ústní a písemný projev vykazuje závažné chyby ve
správnosti, přesnosti a výstižnosti
§
grafický projev je neestetický a neuspořádaný
§
pomoc a pobízení jsou neúčinné
§
žák není schopen pracovat s informacemi a
samostatně studovat ani přes soustavnou pomoc učitele
Vyučovací předměty s převahou
výchovného zaměření
stupeň 1 – výborný
§
žák tvořivě a samostatně rozvíjí své schopnosti a
předpoklady, plně a přesně využívá znalost základních pojmů
§
je velmi aktivní, snaživý a vytrvalý
§
pracuje se zájmem
§
výkony odpovídají jeho nadání a píli
stupeň 2 – chvalitebný
§
žák převážně tvořivě a samostatně rozvíjí své osobní
předpoklady a schopnosti, v podstatě správně využívá znalost základních
pojmů
§
většinou je snaživý, pracuje se zájmem, bývá však
méně vytrvalý
§
jeho výkony mají jen drobné nedostatky
stupeň 3 – dobrý
§
žák nevyužívá své schopnosti a osobní předpoklady
v plném rozsahu, částečně využívá znalost základních pojmů
§
je méně aktivní, tvořivý a samostatný
§
jeho výkony jsou průměrné
§
častěji potřebuje pomoc učitele
stupeň 4 – dostatečný
§
žák projevuje velmi malou snahu a zájem o rozvoj
svých osobních předpokladů, obtížně zvládá a využívá základní pojmy
§
je málo aktivní a tvořivý
§
potřebuje značnou pomoc učitele
§
jeho výkony jsou podprůměrné a neodpovídají jeho
schopnostem
stupeň 5 – nedostatečný
§
žák nemá snahu a zájem o rozvoj svých osobních
předpokladů, neovládá základní pojmy a nedokáže je využít
§
zřetelně projevuje nezájem o práci, případně
negativistický vztah k práci
§
výsledky jeho činnosti jsou neuspokojivé
§
pomoc a pobízení ze strany učitele jsou neúčinné
XI. Hodnocení chování
žáků ve škole a na akcích pořádaných školou
stupeň 1 – velmi dobré
§
žák ve škole a na akcích pořádaných školou uvědoměle
dodržuje školní řád a pravidla chování
§
jen ojediněle se dopouští méně závažných přestupků
stupeň 2 – uspokojivé
§
chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou
je v podstatě v souladu se školním řádem
§
žák se opakovaně dopouští méně závažných přestupků,
nebo se dopustí závažnějšího přestupku
§
je přístupný výchovnému působení, má snahu o zlepšení
stupeň 3 – neuspokojivé
§
chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou
je v rozporu se školním řádem
§
žák se dopouští opakovaně závažných přestupků, nebo
se dopustí velmi závažného přestupku
§
neprojevuje snahu o nápravu
§
není přístupný výchovnému působení
§
výchovná opatření jsou neúčinná
XII. Výchovná opatření
1. Výchovná opatření jsou pochvaly nebo jiná ocenění a
kázeňská opatření.
2. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo
na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání
v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev
lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za
dlouhodobou úspěšnou práci.
3. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo
na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem
školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy
nebo za déletrvající úspěšnou práci.
4. Každý pedagogický pracovník může udělit žákovi pochvalu
za projevenou aktivitu při akcích školy, kulturních vystoupeních a
v podobných případech.
5. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle
závažnosti tohoto porušení žákovi uložit napomenutí třídního učitele, důtku
třídního učitele, důtku ředitele školy.
6. Třídní učitel uloží žákovi důtku třídního učitele na
základě vlastního podnětu nebo podnětu
jiného pedagogického pracovníka. V případě, že nedojde k
jejich dohodě, rozhodne o uložení důtky třídního učitele ředitel školy.
Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele.
Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické
radě.
7. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí
udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho
důvody prokazatelným způsobem žákovi
a jeho zákonnému zástupci.
8. Pochvaly a jiná ocenění udělená ředitelem školy nebo
třídním učitelem a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenají do dokumentace
školy. Pochvaly a jiná ocenění udělená ředitelem školy nebo třídním učitelem se
zaznamenají na vysvědčení za pololetí, v němž byly uděleny.
XIII. Hodnocení žáků
se speciálními vzdělávacími potřebami
U žáků se zdravotním postižením,
zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním se při hodnocení výsledků jejich vzdělávání a
chování přihlédne k charakteru postižení nebo znevýhodnění.
Při zjišťování úrovně žákových
znalostí a dovedností volí učitel vhodné formy a druhy prověřování. Žák nemá
být vystavován úkolům, v nichž vzhledem k postižení nebo znevýhodnění nemůže podávat výkony
odpovídající jeho předpokladům. Je žádoucí klást důraz na ten druh projevu, ve
kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Hodnocení by mělo být
doprovázeno vyjádřením pozitivních stránek výkonu, rozborem příčin případného
neúspěchu, návodem, jak nedostatky překonat.
Žáci s diagnostikovanou
specifickou vývojovou poruchou učení mohou být na žádost zákonného zástupce a
po schválení ředitelem školy hodnoceni po celou dobu jejich vzdělávání slovním
hodnocením (jak v průběhu školního roku, tak na konci prvního a druhého pololetí), a to ve všech
předmětech, do nichž se porucha promítá.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáka
může být vyjádřeno klasifikačním stupněm s tím, že se specifická porucha
vezme v úvahu.
Při uplatňování možností hodnocení
žáka s poruchou je třeba postupovat individuálně, s využitím všech
dostupných informací o žákovi, a zaměřit se na podporu jeho motivace a
pozitivního vztahu ke školní práci.
XIV. Hodnocení žáků mimořádně nadaných
1. Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do
vyššího ročníku bez absolvování
předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí, kterou jmenuje
ředitel školy.
2. Komise je nejméně tříčlenná a tvoří ji vždy:
a) předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím
pověřený učitel
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující předmětu dané
vzdělávací oblasti, v prvním až pátém ročníku vyučující daného ročníku
c) přísedící, jímž je vyučující předmětu dané vzdělávací
oblasti.
3. Termín konání zkoušky stanoví ředitel školy v dohodě
se zákonným zástupcem žáka. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve
stanoveném termínu přezkoušet, stanoví
ředitel školy náhradní termín zkoušky.
4. Žák může v jednom dni skládat jen jednu zkoušku.
5. Ředitel školy stanoví obsah, formu a časové rozložení
zkoušky s ohledem na věk žáka. Zkouška ověřuje vědomosti a dovednosti umožňující
žákovi plynulý přechod do vyššího ročníku a je zaměřena na jednotlivý předmět
nebo vzdělávací oblast.
6. Výsledek zkoušky určí komise hlasováním. V případě
rovnosti hlasů rozhodne hlas předsedy.
7. O zkoušce se pořizuje protokol, který je součástí
dokumentace žáka.
8. Ředitel školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným
způsobem zákonnému zástupci žáka.
9. Za neabsolvovaný ročník nebude žákovi vydáno vysvědčení.
V následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák
neabsolvoval.
XV. Slovní hodnocení
Zahrnuje všechny složky daného
předmětu a vyjadřuje, jak žák zvládl učivo předepsané osnovami, úroveň žákova
myšlení, úroveň vyjadřování, úroveň aplikace vědomostí, žákovu píli a zájem o učení.
Formulace slovního hodnocení je v kompetenci
učitele daného předmětu.
a)
zvládnutí učiva předepsaného osnovami
§
ovládá bezpečně
§
ovládá
§
v podstatě ovládá
§
ovládá se značnými mezerami
§
neovládá
b)
úroveň myšlení
§
pohotové a bystré myšlení s pochopením
souvislostí
§
žák uvažuje celkem samostatně
§
vcelku správné, ale méně samostatné a tvořivé myšlení
§
nesamostatné myšlení, žák obtížně chápe souvislosti
§
žák reaguje nesprávně i na návodné
otázky, nechápe souvislosti
c)
úroveň vyjadřování
§
vystižné, přesné, logicky uspořádané
§
celkem výstižné s nepodstatnými chybami ve
správnosti a přesnosti
§
méně výstižné s častějšími chybami ve správnosti
a přesnosti
§
závažné nedostatky ve správnosti, výstižnosti a
přesnosti vyjadřování
§
žák se vyjadřuje nesprávně, s velkými obtížemi
d)
úroveň aplikace vědomostí
§
žák samostatně
a uvědoměle užívá vědomostí a dovedností
§
dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se
drobných chyb
§
s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže
§
žák dělá podstatné chyby, plní zadané úkoly jen za
soustavné pomoci učitele
§
úkoly nedokáže plnit ani s pomocí učitele
e)
píle a zájem o učení
§
žák je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
§
pracuje svědomitě a většinou je snaživý
§
projevuje menší zájem, potřebuje povzbuzení a podněty
§
projevuje malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
a pomoc
§
žák je převážně pasivní, pomoc a pobízení
k učení jsou neúčinné
XVI. Doporučené počty
známek
Doporučené minimální počty známek
pro celkové hodnocení žáka za pololetí pro vyučovací předmět:
Při hodinové dotaci 1 hodina
týdně 3 známky
Při hodinové dotaci 2 - 3 hodiny
týdně 5 známek
Při hodinové dotaci 4 hodiny
týdně 7
známek
Při hodinové dotaci 5 hodin
týdně 9
známek
Při hodinové dotaci
XVII. Vysvědčení
Za každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první
pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
Vysvědčení za první pololetí se
vydává žákovi na určenou dobu. Výpis z vysvědčení za první pololetí žákovi
zůstává.
Vysvědčení za druhé pololetí se
vydává žákovi při ukončení druhého
pololetí, resp. po opravných zkouškách.
Vysvědčení musí být vyplněno
trvalým způsobem na předepsaných tiskopisech. Jeho správnost stvrzuje svým
podpisem třídní učitel. Ředitel školy potvrzuje platnost vysvědčení kulatým
razítkem školy a svým podpisem. Bez uvedených náležitostí je vysvědčení
neplatné a nesmí být žákovi vydáno. Na vysvědčení není přípustné provádět
opravy zápisu.
XVIII. Výstupní
hodnocení
Výstupní hodnocení vydá škola
žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou
školní docházku.
Výstupní hodnocení vydá škola
žákovi také v pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání, jestliže se
hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. Výstupní hodnocení
škola vydá do 10 pracovních dnů po odevzdání přihlášky ke vzdělávání ve střední
škole, nejdříve však na konci prvního pololetí a nejpozději 5 pracovních dnů po
posledním dni stanoveném pro odevzdání přihlášky.
V případě podání přihlášky
k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího
řízení stanovena talentová zkouška, vydá škola žákovi výstupní hodnocení do 10
pracovních dnů po odevzdání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, nejdříve
však 30. října a nejpozději 5 pracovních dnů po posledním dni stanoveném pro
odevzdání přihlášky.
Výstupní hodnocení obsahuje
vyjádření :
a)
o možnostech žáka a jeho nadání
b)
o předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění
žáka
c)
o chování žáka v průběhu povinné školní docházky
d)
o dalších významných skutečnostech ve vzdělávání
žáka.